Počasí v Blatné

V předpovědi se vedle údajů o teplotě vzduchu občas objeví zmínka o možnosti výskytu přízemních mrazíků. Proč se vlastně liší teplota u země od té ve dvou metrech nad zemí, kde se standardně měří teplota vzduchu na meteorologických stanicích? Důvodem je způsob ohřívání vzduchu. Sluneční paprsky totiž atmosférou směrem k zemskému povrchu pronikají, aniž by vzduch výrazněji ohřívaly – přesněji ohřátí přímými paprsky je jen do přibližně 2 °C. Země dopadající sluneční záření sice částečně odráží - v podstatě platí, že čím je povrch světlejší, tím víc slunečního záření odrazí a naopak, čím je tmavší, tím víc ho pohltí (hovoříme o takzvaném albedu, tedy schopnosti odrážet dopadající sluneční záření, čerstvý sníh má až přes 80 %, naopak černozem něco málo přes 10 %).


Obr. 1: Čím je povrch tmavší, tím víc energie ze slunečních paprsků pohltí a tím víc se zahřívá,

To záření, které se neodrazí, se povrchem pohltí a projeví jeho ohřátím. Odtud se pak teplo promícháváním dostává do výše ležících vrstev vzduchu nad povrchem. Znamená to tedy, že během denních hodin je povrch teplejší než výše ležící vrstvy vzduchu, zatímco v noci je tomu naopak. Přes den teplota vzduchu nad zemí bývá vyšší než ve dvou metrech, kde ji obvykle měříme. Za jasných letních dnů (kdy je slunce vysoko nad obzorem) se dokáže povrch rozpálit klidně i vysoko přes 50 °C (vzpomeňte na rozpálený asfalt v Česku nebo písek u pláží Středozemního moře během letního poledne), zatímco teplota vzduchu ve dvou metrech nad zemí za takové situace bývá o 20 až 30, někdy i víc stupňů nižší (viz obr. 2).


Obr. 2: Schématický průběh teploty vzduchu s výškou za jasného dne a jasné noci

Znamená to tedy výrazný pokles teploty vzduchu s výškou a což se za slunečných dnů projevuje viditelným způsobem – tetelením vzduchu a tzv. spodním zrcadlením, kdy se na přehřáté vrstvě vzduchu u země zrcadlí předměty nad povrchem (viz obr. 3). Platí, že čím je slunce výš nad obzorem a čím je povrch tmavší, tím větší rozdíly během dne jsou mezi teplotou přízemní a tou ve dvou metrech.

Naopak v noci (a v zimě za jasných dnů ale i přes den) se povrch a k němu přilehlé vrstvy vzduchu stávají vlivem vyzařování tepla chladnějším než výše ležící vrstvy vzduchu, zejména při slabém větru a jasné obloze. Jinými slovy teplota s výškou pak roste a vytváří se teplotní inverze. Ideální situace pro její vznik nastává zejména při výskytu čerstvého sněhu, kdy rozdíly teploty vzduchu těsně u země a ve dvou metrech můžou klidně přesáhnout i 10 stupňů. Někdy tato přízemní inverze bývá tlustá jen pár decimetrů, jindy ale naroste až na desítky metrů.


Obr. 3: Spodní zrcadlení na vrstvě přehřátého vzduchu nad vozovkou

Přízemní teplotu měří na meteorologických stanicích speciální teploměry umístěné v 5 cm nad zemským povrchem. I když dnes jsou tyto klasické teploměry na mnoha stanicích nahrazeny automatickými čidly, jejichž výhodou je možnost kontinuálního měření teploty po celý den.

To, že je na meteorologických stanicích dlouhodobě sledována přízemní minimální teplota, svědčí o jeho důležitosti – hlavně pro zemědělství. Koncem jara a začátkem podzimu u nás občas dojde ke vpádu chladného vzduchu, kdy teploty v noci klesnou u země pod nulu, zatímco ve dvou metrech nad zemí zůstanou kladné. A právě přízemní teplota, resp. přízemní mráz pak můžou vést k poškození citlivých zemědělských plodin (zelenina, ovoce).

Zatímco člověk většinou rozdíly mezi přízemní teplotou a tou ve dvou metrech příliš nevnímá (pokud nechodí bos), jiná situace platí třeba pro psy, zejména ty menší. Pro ně je totiž právě přízemní teplota podstatně důležitějším faktorem. Obecně platí, že psy víc ohrožuje přehřátý povrch a vysoká teplota než opak (snad jen s výjimkou choulostivějších plemen). Proto je dobré při vycházkách s čtyřnohým miláčkem věnovat pozornost právě této hodnotě a taky tomu, jak rozpálený bývá povrch, po kterém pes musí – na rozdíl od nás – po vlastních nohou. Uvědomíme-li si, že třeba čivava má výšku maximálně kolem 20 cm, pohybuje se v mnohem teplejším prostředí, než jaké působí na nás. Za letních a slunečných dnů je pak nebezpečí stresu z horka pro takové psy poměrně velké.


Čím je pes menší, tím důležitější je vědět, jaká je teplota ve výšce, ve které se pohybuje, včetně toho, jak teplý je povrch