Problematika zvlněných studených front
Zvlněná studená fronta se udržuje nad střední Evropou téměř bez pohybu - když taková situace nastane, nejeden meteorolog si řekne, že bude problematická předpověď. Co je to vlastně zvlněná studená fronta? Vzniká na dlouhých studených frontách, na kterých se v určitých, zpravidla kratších úsecích mění charakter fronty na opačný, tedy na frontu teplou. Jsou většinou spojeny s mohutnou (vertikálně i horizontálně) oblačností, která bývá provázena i trvalejšími srážkami, v létě pak často bouřkami. V podstatě si její vznik můžeme představit, jako když posouváme hadici, která není úplně napnutá, po zemském povrchu – vlivem určitých terénních překážek (drnů/trsů trávy, kamení apod.) se některé části hadice budou opožďovat oproti zbytku, po překonání překážky se ale třeba výrazně rychleji posunou dopředu.
Obr. 1: Dvě zvlněné studené fronty ovlivňovaly 9. června 2015 počasí nad Evropou a okolím – jedna nad střední Evropou včetně Česka, druhá nad severním Atlantikem
Pokud už na studené frontě vznikne vlna, znamená to komplikaci předpovědi počasí. Její projevy totiž můžou být velmi různé – od vcelku nevýznamných až po poměrně dramatické – výrazné zesílení srážek a výskyt bouřek (obr. 2). Vzhledem k tomu, že zvlněné studené fronty postupují pomalu, někdy jen pár desítek kilometrů za den, nebo se dokonce v určité části vracejí, přinášejí víc srážek a taky v dané oblasti ovlivňují počasí podstatně déle, než běžná fronta – jinými slovy v řádu dní versus v řádu hodin. Zejména v návětrných oblastech hor pak můžou být úhrny srážek extrémní a vést až ke katastrofálním povodním nebo v zimě k extrémně vydatnému sněžení.
Obr. 2: Zvlněná studená fronta může přinášet velmi vydatné srážky, často ve spojení se silnými bouřkami.
Současně zvlněná studená fronta často znamená velký kontrast v teplotě vzduchu – zatímco před ní pokračuje příliv teplého vzduchu a teploty v létě ve střední Evropě klidně můžou dosáhnout tropických hodnot, za ní, v přílivu vzduchu studeného, mohou být i o víc než 15 stupňů nižší (obr. 3).
Obr. 3: 9. června v poledne je patrný velký teplotní gradient (v teplotě ve 2 m nad povrchem) nad střední Evropou v oblasti, kde se nachází zvlněná studená fronta (viz obr. 1).
Proč se vlastně fronta stává zvlněnou? Může za to několik faktorů. Prvním je rozložení tlakového pole. Pomáhá, když izobary protínají frontu pod malým úhlem nebo pokud fronta leží v hodně protáhlé brázdě, protože pak je složka pohybu fronty směrem dopředu malá, navíc často je proudění spíš souběžné s frontou. Dále je to dáno vlastnostmi a charakterem samotné fronty, důležité je i proudění ve výšce (může podpořit rozvoj vzestupných pohybů vedoucích ke vzniku oblaků a srážek), a konečně velký vliv má terén. Čím složitější je (hlavně v oblasti rozsáhlejších pohoří), tím snadněji se fronta začne vlnit. Za vhodných podmínek se na vrcholu vlny začne vytvářet nová cyklóna (dochází tedy k procesu cyklogeneze) a pak dochází v její oblasti k dalšímu zesílení srážek a zvýraznění oblačnosti.
Obecně se zvlněným frontám daří spíš při menším tlakovém gradientu nad střední Evropou, tedy když je rychlost proudění menší a celkově existuje tendence k určité meridionalizaci proudění. Naopak, při silném jihozápadním až severozápadním proudění fronty přecházejí v „čistém“ tvaru a nevlní se. Podle některých studií změna klimatu vede k častějšímu výskytu meridionálního a tím i slabšího západního proudění, a to znamená, že by měl existovat určitý trend v jejich častějším výskytu. K potvrzení tohoto trendu ale zatím chybějí dostatečná data.
A jak je to s předpovědí zvlněných studených front? Předpovědět vznik vln není úplně jednoduchou záležitostí a to ani pro současné numerické předpovědní modely. Sice došlo k určitému zlepšení, ale přesná lokalizace a načasování výskytu srážek za těchto situací má určité rezervy. Vzhledem k tomu, jak rozmanitou ale taková situace dovede být a jak velké rozdíly v počasí dokáže přinést, neměli bychom očekávat tak vysokou spolehlivost předpovědí jako v jiných případech a situacích.
Na závěr dodejme, že vzácně můžeme pozorovat vlny na teplé frontě, přičemž určitý úsek teplé fronty přijímá charakter studené fronty, a potom mluvíme o zvlněné teplé frontě.
